Přepuštěním zbavíme máslo mléčné bílkoviny a zamezíme tak žluknutí. Vydrží měsíce i mimo lednici. Má lehce oříškovou vůni a ani při vysokých teplotách se nepřepaluje. Hodí se na smažení, přípravu polévek, omáček a sladkého pečiva. Dodává pokrmu krásnou vůni a jemnost. Je to prý elixír dlouhověkosti. Má schopnost donést živiny a léčivé látky z koření hluboko do tkání. Regeneruje organismus, chrání nervové tkáně, podporuje imunitu, čistí naše energetické kanály, posiluje mozek a odstraňuje z těla toxiny. Je vhodné i při alergii na mléko. Na východě se říká, že čím je ghí starší, tím je lepší…
Na jaře bychom to ani s ghí neměli přehánět. Tuků se doporučuje obecně ubrat, protože kapha je sama o sobě mastná. Naopak v chladnějších měsících si můžeme dopřát ghí víc.
Nejvhodnější dobou pro přípravu domácího ghí je čas, kdy měsíc přibývá, nebo je v úplňku.
Příprava:
Budeme potřebovat jeden kilogram kvalitního bio másla s co nejvyšším obsahem tuku (min. 82%). Můžeme ho ale dělat klidně i z menšího množství (nejméně 500g).
Máslo dáme do hrnce se silným dnem a postupně zahříváme, dokud nezačne lehce pobublávat. Pak teplotu snížíme na minimum a velmi mírně vaříme. Do másla ničím nezasahujeme, nemícháme, nesbíráme pěnu. Vaříme tak, aby se nám máslo prudkým nebo dlouhým varem nepřipálilo. Délka varu se odvíjí od množství: 1 kg másla = cca 20 – 30min vaření. Mléčná bílkovina se sama oddělí a po chvíli klesne ke dnu, kde se usadí.
Mezitím si vyvaříme sklenice, do kterých budeme ghí slévat, aby byly zcela čisté.
Nakonec máslo přepustíme (přecedíme) přes cedník, do kterého vložíme plátno (gázu) a zbavíme jej tak posledních zbytků mléčné pěny. Z bezpečnostních důvodů si můžeme sklenici, do které ghí cedíme, postavit do velké mísy pro případ, že by třeba praskla.
Na dně hrnce zůstane pěna usazená, tak je třeba necedit až do konce. Barva ghí by měla být svítivě žlutá a čirá a ghí by mělo vonět oříškově. Sklenice pevně uzavřeme a necháme zchladnout. Skladujeme v pokojové teplotě a v temnu.