Za okny máme podzim, čas, kdy to, co nám navrací sílu a stabilitu, je nastolení a přijmutí řádu. Řád je rytmus, rytmus je dech. A proto se zkuste napojovat na svůj dech a vnímat ho. Hledat v jeho rytmu harmonii a bezpečí. Podzim je také o tom zůstat doma…trávit večer s rodinou, zalézt si pod deku a být.)
Představte si místnost nebo místo, které máte rádi, kde je vám dobře. Vybarvěte si a vybavte místnost nebo místo tak, jak chcete aby vypadalo. Aby navozovalo pocit klidu a uvolnění. Vybavte si všechny detaily, vybavte si všechny věci, které vyplňují místnost, vybavte si vůně, zvuky, vzduch, lidi, věci – prostě všechno, co vytváří váš klid. Nechte pronikat sluneční paprsky a vyplňte prostor světlem. Představte si sebe sama, jak vstupujete do této místnosti nebo do místa, které jste si vymalovali, a posaďte se na zem. Vstupuje do vás klid a uvolnění. Představte si klid a uvolnění. Stáváte se místností, místem klidu, oázou, ve které chcete zůstat a být s radostí.
V pozici mrtvoly se úplně uvolněte, zrelaxujte každý sval vašeho těla tak, abyste se cítili pohodlně. Uvolněte se. Pozorujte svůj dech a zkuste ho neovládat…jen ho s odstupem pozorujte a nechte ho být takový, jaký je právě v tuto chvíli. Sledujte jeho jemnost, lehkost, pravidelnost. Jakoby dech nebyl aktivitou vašeho těla…jakoby vaše tělo bylo dýcháno…
Okolo vás i ve vás proudí různé myšlenky. Nechytáte je a nedotýkáte se jich, ale necháváte je být bez povšimnutí. Neruší vás, protože když přijdou, jako by se vás pouze dotkly a pokračovaly dál. Myšlenky se vás nezmocňují – vy jimi nejste. Smysly vámi nevládnou. Postupně se vytrácí i vědomí těla. Jste jen dechem…
Jste energií, světlem, které září hluboko uvnitř vašeho těla. Jste vědomostí, která si samu sebe neuvědomuje. Jste takový, jako každý jiný…jako veškerá energie, která vás obklopuje. Jste jiskrou, která rozpoutává oheň uvolnění, radosti a lásky.